HP a Záchrana bílé magie - 7. Kolektivní vina
7. Kolektivní vina
Trojice byla na cestě téměř dva týdny. Počasí jím přálo a tak se pomalu ale jistě blížili k hranicím Španělska.
Harry z celé výpravy nebyl vůbec nadšený. Sotva pár dní si užíval střechy nad hlavou a pocitu, že nemusí nikam utíkat, nic hledat a teď to bylo vše zpět, pravda, nemusel se schovávat před tím slizkým hadím šílencem a jeho nohsledy, ale musel trávit celé dny se Snapeem, což nebyl žádný med. Snažil se moc nemluvit a nevšímat si jeho sarkasmu namířeného právě na jeho osobu, ale čas od času mu nervy povolily. Jako smírčí soudce pak vždy zafungovala Aileen, která se do sporu vždy nějak šikovně vmísila a bouři utišila. Dokázala vést konverzaci jak s ním, tak paradoxně i se Snapeem, alespoň někdo normální na této výpravě, říkal si Harry a čas od času se přistihl, jak ji pozoruje.
Pokud byl Harry z jejich cesty otrávený, bylo to slabé slovo proti Severusovi. Ten měl náladu pod psa, jediné pozitivum na tom všem bylo, že Kendra nedovolila, aby je na výpravě doprovázeli ti Potterovi kamarádíčci. Co se nepodařilo Voldemortovi a Nagini, zvládli by jistě oni v rekordním čase, o tom byl přesvědčen. A taky… ještě, že si mohl alespoň občas na chvíli popovídat s Aileen, která byla sice mladá, jen o pár let starší než byl Potter, ale bahno v hlavě jako on rozhodně neměla.
Po několika dnech plynulého cestování, museli svou výpravu přerušit, neboť v oblasti kde se nacházeli, se vyskytla tlaková níže a špatné počasí jim znemožňovalo další postup. Neznamenalo to jen poskytnout druhé straně další náskok, který už možná doháněli, ale rovněž chvíle strávené v jednom stanu, kde nebylo úniku a pomalu ale jistě to ještě násobilo nevraživost, která vládla mezi Snapem a Potterem.
„Na nic lepšího se Pottere, nezmůžete? Divím se, že jste s Weaslleym a Grangerovou přežili. Ach… jistě Grangerová vás nejspíš vařit nenechala, dobře věděla, jak vždy dopadaly vaše pokusy o lektvary.“ Provokoval Snape dál a ušklíbl se odporem, když se naklonil k pánvičce, kde Harry dělal vajíčka s něčím, co nedokázal identifikovat. „Snažíte se nás otrávit?“ zeptal se ještě.
„Sakra! Odhalil jste mě, teď abych vymyslel něco jiného,“ nenechal se Harry jen tak.
„Nebuďte…“ nedopověděl Snape.
„A k těm lektvarům, profesore,“ řekl pohrdavě slovo, profesore. „Kdybyste se někdy obtěžoval naučit psát, učit a nenadržoval byste těm svým slizkým hadům, nedopadaly by mé LEKTVARY, tak mizerně! A uvařil bych něco lepšího, kdybyste netrval na nákupu po setmění, vy paranoidní šílenče!“ křičel Harry jak smyslů zbavený.
„Ta paranoia, jak tomu říkáte, nám všem zachránila naši prdel před Pánem zla…“
„Neříkejte mu do prdele pořád Pán zla! Copak jej pořád považujete za svého pána? Mopslík Snape se nemůže smířit se ztrátou…“ Z čí ztrátou, se to nemůže Snape smířit už Harry nestačil dopovědět, neboť Snape se neudržel a jednu mu vrazil. Jeho přísné ovládání bylo ta tam a tasil svou hůlku proti Potterovi a jen čekal, kdy se zvedne ze země a postaví se mu v boji.
„Tak vstávejte, vy národní hrdino! Vstaňte, nebo z vás udělám smrdutého tlustočerva jako přísadu do nějakého svého lektvaru ještě dříve, než otevřete tu svojí nevymáchanou hubu!“ vrčel nebezpečně. Harry se nenechal dlouho pobízet a během okamžiku se oba probodávali těmi nejvražednějšími pohledy, na jaké se zmohli a že Snape neměl problémy, o tom nemusí být vůbec řeč.
„Mdloby na tebe!“křiknul Harry. Snape kouzlo líně odrazil a s posměchem jen pronesl: „Na víc se hrdina nezmůže?“ To Harryho popudilo ještě více a v mžiku se stan proměnil v bojiště. Harry i Severus proti sobě metali jednu kletbu za druhou a současně se obratně bránili. Když už po chvíli Harrymu docházel znatelně dech, přeci jen se s kouzelníkem Snapeova formátu stále nemohl rovnat, vpadla do stanu Aileen. Chvíli na ně jen nevěřícně hleděla, než vykročila zasáhnout. Ani jeden z bojující dvojice si Aileen nevšiml až do chvíle jejího výkřiku. V Harrym i Severusovi by se v tu chvíli krve nedořezalo.
„Sakra!“ vykřikl Harry přidušeně a přiskočil k Aileen.
„Pottere, vy pitomče! Čím jste jí trefil?“ ptal se Snape a důkladně ji prohlížel.
„Já? Snad vy!“ oponoval Harry mdle a s obavami sledoval ty Snapeovy štíhlé prsty, jak Aileen ohmatávají hlavu. Snape po něm jen šlehnul rychlým pohledem a dál se věnoval ženě, ležící na podlaze.
„Bude v pořádku?“ strachoval se Harry. Snape mlčel. Vráska na jeho čele Harryho děsila. Snape nad Aileen prováděl několik diagnostických kouzel, alespoň si to Harry myslel, když v tom spatřil pramínek krve, která nejspíš vytékala z ucha.
„Pane!“ hlesl Harry a ukazoval na krev rukou.
„Do Salazarovy prdele,“ zaklel Snape, když to spatřil.
„Co-co to znamená?“ koktal Harry.
„Nevím, Pottere, jen doufám, že nemá vnitřní zranění, nedejmerlin poškození mozku. Vytáhněte z mého batohu všechny lektvary a ohřejte vodu,“ řekl a zvedl Aileen do náručí, aby ji pak přenesl až k posteli. Krvácení se mu podařilo zastavit, ale zorničky se mu vůbec nelíbily. Netrpělivě se otočil, aby zjistil, kde je Potter s lektvary a vodou a musel protočit oči.
„Pro Merlina, Pottere! To jste kouzelník? Já ty lektvary a vodu potřebuji rychle!“ křiknul netrpělivě a současně mávnul hůlkou a potřebné lektvary si přivolal. „Vodu laskavě ohřejte kouzlem!“ poručil a už si ho dále nevšímal.
***
Severus s Harry proseděli u Aileeny postele už dobré čtyři hodiny. V tichosti. Obavy na jejich unavených tvářích byly znatelné. Nakonec ticho prolomil Snape.
„Zajdete pro nějaké jídlo? Bude se potřebovat najíst, až se probere,“ zeptal se tiše. Chvíli bylo zase ticho, a když se Snape podíval na Harryho, ten vstal a mlčky odešel ke dveřím stanu. Než odešel ze stanu, zeptal se tiše: „Bude v pořádku, že?“
„V to doufám,“ odpověděl Severus stejně tiše. Harryho směrem se podíval, až si byl jistý, že je venku ze stanu. V duchu se zařekl, že už se jím nenechá nikdy vyprovokovat až k boji. Hodnou chvíli po Potterově odchodu, pořád tiše seděl na židli a sledoval tu bledou tvář ženy, která tam tak bezbranně ležela. V tu chvíli dostal nepřekonatelnou chuť pohladit jí po líčku, alespoň zlehka. Špičky jeho prstů se lehoulince dotkly té bledé tváře a jím projela elektrizující vlna vzrušení. Ve stejném okamžiku se vrátil Harry a pohledem spočinul na Snapeově ruce, která stále spočívala na Aileeniném obličeji. Jako by Snapea něco uštklo, ruku rychle stáhnul a vstal, aby zjistil, co Potter přinesl. Aby se nějak zaměstnal, uvařil polévku. Pak oba zase jen mlčky seděli a čekali.
Začalo pomalu svítat, když se Aileen pohnuly oční víčka. Harry to zpozoroval a chytl jí za ruku, napjatě vyčkávajíc co se bude dít dál.
„No vy dva ale vypadáte!“ bylo první, co řekla.
„Jsi v pořádku?“ vyhrkl Harry.
„Bolí mě hlava, ale jinak to ujde,“ řekla unaveně.
„Ohřejte tu polívku, Pottere,“ řekl Snape a jal se prohlídky jejího stavu. Snažil se nedívat na jejich propletené ruce, a ač si to snažil nepřipouštět, vadilo mu to.
Aileen se zotavila docela rychle. Snape chtěl mít jistotu, než zase vyrazí, že je Aileen v pořádku a její protesty, že je v naprostém pořádku, nebral na vědomí. Zdrželi se tedy o něco déle, i když se už počasí dávno umoudřilo.
„Omlouvám se vám,“ pronesl Snape tiše, když konečně na chvíli osaměli. Na ženin tázavý pohled dodal: „Za to poranění. Nevím, zda to bylo mé kouzlo, co vás zasáhlo nebo Potterovo, ale je mi to líto! Už se to nestane!“ objasnil.
„Nemusíte se omlouvat Severusi, vím, že vás to mrzí. Já jen nechápu, proč spolu stále bojujete jak malé děti!“ neodpustila si malé popíchnutí.
„Rány z minulosti, které nedokážu úplně překonat,“ řekl tiše a vyhýbavě.
„Rány?“ zeptala se Aileen se zájmem. „On vám Harry něco udělal?“
Chvíle ticha.
„Myslíte, že zvládnete zítra už vyrazit na cestu?“ zavedl řeč na jiné téma. Aileen jen zakroutila hlavou.
„Už dva dny vám říkám, že se na to cítím,“ odpověděla. Snape se jen ušklíbnul a šel připravit věci.
***
„Konečně! Gibraltarský průliv si necháme až na zítra,“ řekl Snape unaveně a začal kolem sebe kouzlit, tak jako vždy, když se někde rozhodli utábořit.
Komentáre
Prehľad komentárov
No, ako som už písala na potter-sk, kapitola úplne super a už som sa aj dozvedela, čo to bolo za obrázok.
P.S. Všetko najlepšie! Môj blog bude mať 1. rok 26.7.:-)
pochopila si to správne :-)
(Efka, 6. 1. 2010 7:17)Naozaj som to myslela vážne. Problém je však zase rovnaký... či aj toto myslím vážne. :-)))) Čím sa dostávame opäť na počiatok... teda či to bolo myslené naozaj, ale naozaj vážne. A ja si budem stále stáť za tým jediným, že ÁNO ÁNO ÁNO... myslím to vážne!!! :-* :-* :-*
ehm.. červeň se mi žene do tváří... :o)
(sevy, 5. 1. 2010 20:26)
lucyku... ježiš nestraš! za prvé... co bych tu asi dávala... a pak... já nejsem čarodějka, já se tolika nedožiju, ale pšš.. zatím to úspěšně tajím! ;o) a děkuji ti za komentík i hezká slova!!! :o)
slimáčik...tvého komentu si v současném čase, vážím velmi! jsem ráda, že jsi tehdy vykoukla z těch bezejmenných a schovaných! a že mé "loby akce" přinesly takové ovoce! ;o) taky samozřejmě děkuji za komentík a hezká slova!!!
efči... u tebe já nikdy pořádně nevím, kdy vtipkuješ a kdy to myslíš vážně... :o))) předpokládám, že tato nadmíru vážná situace, si žádá i nadmíru vážné komentáře ;o))) já tedy doufám, že přinejmenším ty cool hlášky mi vydrží dlouho! :o)) musím říct, že se tu po tvých slovech naparuji jako páv... takové pochvaly! ;o)
i tobě moc děkuji za komentík a hezká slova!!!
A jéje :-)
(Efka, 5. 1. 2010 9:00)
To tak rýchlo zbehlo? Sevynko, ty dokážeš teda človeka zabaviť, že si ani nevšimne, ako ten čas letí. :-) Verím, že to budeš praktikovať aj naďalej (myslím tú zábavu pre nás). Bez Teba by to nebolo ono. HPFF bez Sevy - jej tvorby, komentárov, oddanosti a nebezpečne cool hlášok - neexistuje!!! To je ako HP bez Snapea :-))))
A inak barzo fajna kapitola :-)
Všecko nélepčí!!!!
(Slimča, 4. 1. 2010 17:45)
To už je rok??? Týýýý brďo! Tak honem - dort a svíčičku! Pozdravuj můzu a ať pořád kope, někdy i silněji, aby přebila matlab! A jinak - veliké díky za čas, který jsi nám věnovala, za krásné povídky a u mě speciálně i za vtažení do "aktivního" života mezi fanoušky HP (to jako, že jsi mě naučila komentovat a díky tobě se tím pádem cítím součástí jedné velké HP rodiny, kdybys nevěděla ;-) )
A kapitolka? - prostě skvělá! Harryho a Seva pohromadě prožívám, tak ať jim to ještě dlouho spolu tak hezky klape! :-D
Ráda
(Lucy, 4. 1. 2010 11:38)
bych tobě i tvým stránkam popřála vše nejlepší k tomuto prvnímu výročí. Ať podobných výročí mužeme v tomto našem společném kruhu trávit a slavit ješte nejmíň... sto??? No, dobře, to zní optimálně, takže se snaž, Sevyku! I přes nepravidelné příspevky jsou to kapitoly kvalitní a potěší určite nejen mě, ať už je to jednou za týden, za měsíc či jednou za pul roku ;-)
Takže hodně zdaru a úspechu! A kdyby něco... však ty víš, kde mě najít
Ešte raz:)
(Elie, 24. 7. 2010 11:25)