Choď na obsah Choď na menu
 


HP a Záchrana bílé magie - 6. Začátek výpravy- na cestě

24. 12. 2009

6. Začátek výpravy- na cestě

 

Nathan se zotavil rychleji, než by byl čekal. Rozhodl se nemeškat a vyrazit co nejdříve na svojí výpravu. V jeho srdci neustále přetrvávala bolest ze ztráty svých nejdražších a čím déle byl sám a měl prostor k přemýšlení, tím ta bolest byla silnější a s ní rostla i touha po zničení magie. Té magie, která mu vzala všechny a vše. Věděl, že cesta, kterou si naplánoval bude dlouhá a bude ho stát spousty sil, ale už nehodlal couvnout. Rozhodl se, že jako první se vydá do Egypta, bylo to nejdál a věděl, že kdyby to vzal opačným směrem, bylo by

to horší, nakonec se bude přibližovat zpět domů a ne naopak.

Nathan se probudil velmi časně ráno, dopřál si dlouhou snídani a sprchu, nakonec si zkontroloval zabalené věci, které měl připravené na cestu a vydal se vstříc všem překážkám, které na něj jistě čekaly.

 

***

 

Po druhé toho dnese všichni tři setkali na rozkvetlé louce a tiše čekali až Kendra promluví.

„Takže jsme všichni a můžeme si tedy říci posledních pár slov, než se vydáte na cestu,“ řekla Kendra. „Jako první se vydáte do Egypta, můj vnuk, si svou cestu naplánoval a teď je již na cestě, právě k pyramidám, od kterých se bude vracet zpátky do Anglie a cestou to vezme přes Řecko. Doufám, že máte vše potřebné. Asi tušíte, že nebude možné se moc přemisťovat a vzali jste si sebou koště,“ konstatovala spíš a podívala se po všech přítomných. Všichni tři na souhlas kývli a Harry se zvědavě podíval po Snapeovi, ale rychle svůj pohled vrátil na Kendru, než si toho dotyčný všimne. „Ještě jedna taková drobnost,“ řekla Kendra a otočila se na Severuse. „Bude potřeba, aby někdo z vás a dovolila bych si předpokládat, že to bude nejvhodnější práce pro tebe, Severusi, přeměnil nějaký předmět tak, aby se co nejvíce podobal vámi hledanému artefaktu a zároveň vytvořil fiktivní ochranné bariéry, aby můj vnuk, nic nezaregistroval,“ pronesla a s otázkou v očích pozorovala osloveného.

„To by neměl být problém, ale jak si můžeme být jisti, že váš vnuk nepředběhne nás? Obzvláště, když už je na cestě, kolik dní?“ odpověděl na otázku Severus.

„Nathan vyrazil před dvěma dny a nebude tam dříve, protože se o to osobně postarám,“ pronesla tajuplně.

Vypadalo to, že jejich rozmluva je u konce. Kendra jim popřála hodně štěstí a zmizela. Trojce tam chvíli stála a nevypadalo to, že by se někdo chystal promluvit, nakonec se jako první rozhoupal Harry.

„Asi bychom tedy měli jít, ne?“ zeptal se svých společníků.

„Vskutku?“ ozval se Snape. „Brilantní nápad, Pottre! A kam byste chtěl jít? Tam, tam, tam  nebo snad tam?“ zeptal se sarkasticky a při každém tam, ukázal na jednu světovou stranu.

„To se ke mně budete chovat pořád tak nesnesitelně? Teď když už nemusíte hrát svou roli, odhalil jste mi část svého soukromí a citů? Na pohřbu jsem si myslel, že bychom se mohli k sobě chovat alespoň slušně!“ prskal Harry rozhořčeně. Tak rozhořčeně, že mu unikl Snapeův vražedný pohled, ale ten měl většinu dne, tak proč a nač se znepokojovat.

„Pottere!“ zasyčel nebezpečně. „Mé soukromí, je mé soukromí a jestli ještě jednou zmíníte jedno z těchto slov, o kterých jste tady a ještě k tomu před třetí osobou hovořil, použiji na vás Obliviate a až skončíme s touhle šaškárnou, tak vám provedu něco velmi nepříjemného. A napadá mě, že bych mohl použít jednu z těch siláckých kouzel, kterou s takovou radostí používal váš skvělý otec,“ usykával vztekle a mířil na Harryho svou hůlkou.

„Expeliarmus!“ křikla Aileen. „Tak bychom se snad mohli chovat jako dospělí ne, hoši?“ pronesla s důrazem na slovo hoši a vrhla naštvaný pohled na Snapea. Ten pustil Potterovo tričko a přistoupil k ní o několik kroků.

„Dejte to sem!“ vyštěknul a vzal si zpět svou hůlku. „Měli bychom si naplánovat tu cestu, ať neztrácíme čas,“ řekl a sundával svůj batoh, který měl na zádech. Chvíli se v něm přehrabával, až nakonec vytáhl poskládaný pergamen. Jak se mohli ostatní z výpravy po jeho rozložení přesvědčit, šlo o mapu celého světa. Snape nad mapou něco zamumlal, ale nic se nestalo, trochu se zamračil, ale zaříkadlo zopakoval, pořád nic. Teď se mu vráska na čele prohloubila a z přemýšlení jej vytrhla až Aileen.

„Snažíte se zjistit, kde jsme?“ zeptala se se zájmem.

„Ano, měla se objevit značka v oblasti, kde se nacházíme, ale nic.“

„A nemohl jste poplést to zaříkadlo?“ zeptal se Harry provokativně, ale jakmile se na něj Mistr podíval, nahodil na tváři nevinný výraz. Snape už otevíral ústa k nějaké sarkastické poznámce, když ho Aileen předběhla.

„Tak se přemístíme. Asistované přemísťování nebo někam na domluvené místo každý sám?“ zeptala se rychle.

„Raději snad každý sám,“ pronesl Harry výmluvně.

„Jo, abychom vás pak někde hledali, Pottere,“ řekl Snape nerudně. „Nebo hůře, dávali vás do kupy,“ doplnil a nevšímal si Harryho naštvaného výrazu.  Zabalil rychle, rozloženou mapu a postavil se tak, že bylo evidentní, kdo bude přemisťovat a určí místo přemístění. Snape rozpažil své ruce a podíval se na Aileen, která okamžitě přistoupila a nabízené paže se chytila. Ten pocit, který Snapea na moment zachvátil, okamžitě vypudil z hlavy a pohled obrátil na Pottera, který stál od dvojice na dobré čtyři kroky a netvářil se zrovna nadšeně, že by se měl pohnout a chytat svého bývalého učitele.

„Budeme na vás čekat až do rozednění nebo budete tak laskav a připojíte se k nám?“ zeptal se Snape ironicky. To Harryho probudilo k životu, a ač neochotně, vydal se k dvojici, aby se následně chytil volné Snapeovy paže. Ozvalo se hlasité puk a trojice zmizela, aby se následně objevila na jiném místě, kde foukal chladný vítr a bylo slyšet vlny narážející na skaliska. Jediný kdo ustál nepříjemné přemisťování byl Snape, ačkoliv to pro něj bylo nejobtížnější, Harrymu se podlomily kolena a v okamžiku se válel v nedůstojné pozici po zemi. Aileen, kterou nohy taky neposlouchaly zavrávorala, ale před pádem ji zachytil pár mužských rukou, které ji nedovolily upadnout. Chvíli tak setrvali. Aileen se točila hlava a Severus vycítil, že pustit ji, by znamenalo jediné, přidala by se k Potterovi, který ještě stále ležel na zemi rozplácnutý jak žába.

„V pořádku?“ zeptal se po chvíli.

„Ano, děkuji!“ řekla Aileen a odstoupila od něj o malý krůček.

„Já jsem taky v pořádku, nemusíte se strachovat,“ utrousil naštvaně Harry, který se pomalu zvedal ze země.

„Ach, promiň Harry,“ omluvila se Aileen a podávala mu ruku. Snape jen protočil oči a vytahoval z batohu mapu.

„Měli bychom se nacházet na pobřeží Anglie, v Doveru. Navrhoval bych, přeletět Lamanšský průliv a přistát v Cailasisu ve Francii, dělá to kolem 30 kilometrů. Potter má Kulový blesk, takže nebude mít problém a vy máte jaké koště?“ otočil se na Aileen.

„Zametáka,“ odpověděla prostě.

„Výborně, takže v košťatech by neměl být problém,“ poznamenal spokojeně. „A jak klasifikujete své schopnosti ve vzduchu, slečno?“ ptal se dál.

„Do Famfrpálového mužstva by mě nevzali, ale myslím, že cestu zvládánu bez   problémů,“ odpověděla na další otázku.

„Dobře, bude třeba mít na paměti, že až do Francie, nebude možné z koštěte slézt,“ pokračoval a podíval se významně na oba mladíky. Když nikdo nic nenamítal, pokračoval ve svém monologu dál. „Z Francie se pak přesuneme do Španělska a přes Gibraltarský průliv následně na Africký kontinent. Přesnou cestu k průlivu budeme plánovat průběžně,“ dokončil a ještě se ujistil, na kterou světovou stranu poletí, aby se neztratili a vydal se ke břehům.

Snape už netrpělivě čekal, kdy se ti dva loudalové dostanou až k němu, aby mohl rozdat  poslední pokyny a oni se konečně pohnuli z místa.

„Doporučil bych vám, zakouzlit kolem sebe ohřívací kouzlo, nebo z toho koštěte už neslezete,“ pronesl sladce a pokračoval dál. „Já poletím jako první a budu určovat směr jízdy, je to na jihovýchod, vy Pottere, budete uzavírat skupinu. Pokud se někdo někomu ztratí z dohledu, vyšle patrona,“ řekl a podíval se tázavě na Aileen, o které nevěděl, zda jej ovládá.

„Ano, umím vyčarovat patrona,“ řekla trochu otráveně.

„Výborně, něco nejasného Pottere? Ptejte se hned, aby to nedopadlo jako v lektvarech, tam taky nerespektujete přesný postup a pak jste na tom jen o něco málo lepší než Troll,“ zeptal se Snape a na rtech mu pohrával sarkastický úšklebek.

„Bez obav!“ odseknul Harry a propaloval Snapea pohledem, ale nic víc neříkal, nehodlal se hádat, obzvláště ne, před Aileen. Snape, v tu chvíli ale vypadal malounko zklamaný, tak raději vytáhnul koště, na které nasedl a vznesl se do vzduchu, ostatní následovali jeho příkladu a mlčky se vydali za Snapem.

Cesta probíhala bez větších komplikací a Harry děkoval Snapeově prozíravosti, že jim řekl o ohřívacím kouzle, i tak mu bylo docela nepříjemně a ruce mu křehly.

Jakmile přistáli, domluvili se, nebo spíš Snape rozhodl, utábořit se na pár hodin, než budou pokračovat v cestě dál.

 

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

katie11

(sevy, 24. 2. 2010 20:45)

ahoj... :o) těší mě, že se ti to líbí! a děkuji za komentík!
a jen malé info... jelikož jsi komentík nechala u této kapitoly, tak sis asi nevšimla, že jsou tu ještě další 3 kapitoly... když klikneš v menu na úvod, nebo zobrazeno v úvodu, najdeš tam kapitoly 7-9... ;o)

(katie11, 24. 2. 2010 16:38)

nádherná kapitola moc se těším na pokračování

Keď už ani včerajšok vás nepresvedčil...

(Efka, 20. 1. 2010 3:24)

...o mojej nevine, tak potom už fakt neviem. :-(
Ako som pozerala na čas toho komentu, tak v tej požehnanej hodine som bola v hlbokom delíriu v posteli pri svojich deťoch. Ak chcete, dám vám kontakt na Petra, môžete si to preveriť.
No a ešte jedna vec... Od Teba Sevyku by som ďalšiu kapitolu z toho, čo beží na potter-sk nepýtala, lebo to už mám prečítané a ďalšiu kapitolu z "magie" viem, že teraz písať nebudeš, lebo máš kopec učenia. A ak by som aj chcela ďalšiu kapču od Teba, tak to nebudem písať na potter-sk, ale tu... si myslím. Tak ako napríklad básničku pred nedávnom... A od Lucy budem pýtať ďalšiu kapitolu z reálky hneď, ako vydžabe HP témy vo svojej hlavičke makovičke, aby jej nepraskla. :-)
HOWG!

No ja viem, že to nesúvisí s príbehom...

(Efka, 4. 1. 2010 7:17)

ale mala by som jednu "prosbu". Sevynko, mne už chýbajú tie Tvoje milé básničky. Viem, že na objednávku sa básnička písať nedá, ale ja som ochotná čakať dlho. :-)))) Dalo by sa s tým niečo urobiť? :-))))) Ďakujem. :-*

děvuchy moje!!!

(sevy, 31. 12. 2009 20:54)

děkuji vám za komentíky! jsem ráda, že jste se tu zase zastavily po té pauze a kapitolu přečetly a okomentovaly, moc si toho vážím! i od těch co nekomentují a možná tu třeba i jsou! moc díky!!
slimčo.. no já doufám, že s těma hádkama ještě chvíli vydrží, i když... dozvíte se v další kapitole a k tomu komu připadne aileen, víš že sama ještě možná nevím... ;o))
přeji krásný nový rok všem!!!

Ako si mohla?!?!?!

(Efka, 31. 12. 2009 19:52)

Tak skoro useknúť kapitolu? Ja tu nažhavená, ako elektrický drát a ty takto! :-)))) Tak šup sem s ďalšou, lebo som sa krásne naštartovala na tých tvojich parádnych hláškach a už tu bol koniec. A ja chcem viaaaaaac... :-))))

Tak konečně

(Slimča, 25. 12. 2009 23:22)

doháním zpoždění a taky čtu :-) Sevy - ty jsi to psaní ale vůbec nezapomněla!!! Skvělé! Ty "přátelské" rozhovory mezi Sevem a Harrym jsou prostě kouzelné a já si je vychutnávám. Ovšem s vnitřním přesvědčením, že je brzo smíříš, tak doufám, že mě nezklaměš ;-) A Aileen? Komupak ji přidělíš? A možná by mohla dát košem oběma klukům, ať si nemusí závidět ;-)

Tak šup šup... Další! :-D

Já už

(Lucy, 24. 12. 2009 16:23)

jí četla, takže si dovolím rovnou komentovat...
Super, že máme další, jsem zvědavá, jaké perly budou padat během toho táboření a moc se na to těším.
Děkuji za dáreček (tento i ten druhý), s tím návodem jsem minule nežertovala, vážne by se hodil, takže... Kde tě mám, studánko stříbrná?
Hezké svátky všem!

Veselé Vinanoce

(Tria, 24. 12. 2009 11:13)

Prajem všetkým
:o)
Kapitolu prečítam po vianočnom zhone, ale sa teším, že si si pri tom všetkom našla na čas na takéto prekvapenie
:-)