HP a Záchrana bílé magie - 4. Tenká hranice mezi snem a skutečností
4. Tenká hranice mezi snem a skutečností
Harry se toho dne probudil nezvykle brzy. Zaposlouchal se do ticha, které v domě panovalo a usoudil, že všichni Weasleyovi ještě spí. Sám se snažil ještě na chvíli usnout, ale jeho myšlenky se pořád točily kolem absurdního snu z této noci. Nakonec potichu jako myška vyklouznul z postele a zamířil si to do koupelny. Nejdříve se rozhodl osprchovat, užíval si ten luxus po měsících ztrávených ve stanu a na neustálém útěku. Když si vody dostatečně užil, vklouznul zpátky do pyžama, když nechtěl vzbudit Rona hledáním čistého oblečení, nic jiného mu nezbývalo. Ručníkem si vysušil své přerostlé vlasy a rukou si ze zvyku přejel přes jizvu. Teď už se nebude budit bolestí a neuvidí nic ze zvrácených myšlenek toho slizkého magora. Ještě si chtěl vyčistit zuby než se vydá do kuchyně. Dnes to vypadalo, že budou spát všichni docela dlouho, tak se rozhodl udělat snídani. Tyto myšlenky se mu honily v hlavě, zatím co se chystal vytlačit zubní pastu na kartáček. Najednou se s ním celá koupelna zatočila.
***
Severu Snape byl vždy ranní ptáče. Vstával ještě za tmy a dnes se rozhodl uklidit si svoji domácí laboratoř, zjistit jaké přísady mu chybí a z těch co má k dispozici, uvařit základní lektvary. Na svůj noční sen si prakticky nevzpomněl. Když se po dobré hodině a půl podíval na uklizenou laboratoř, spokojeně si něco zabručel a pustil se do vaření lektvaru proti bolesti a dokrvení. Chtěl si ušetřit čas, a tak se rozhodl pro souběžné vaření. Bylo si to potřeba jen správně rozvrhnout a připravit, aby neztrácel čas hledáním přísad. Vaření ho doslova uklidňovalo, cítil se po dlouhé době uvolněný a spokojený.
Lektvar proti bolesti byl hotov a Snape začal s plněním lahviček. Na stole měl seřazené už tři plné lahvičky a čtvrtou se chystal naplnit, předtím však bylo třeba zamíchat druhý lektvar, nacházel se v předposlední fázi, která nebyla zrovna stabilní, a tak se natáhl pro hůlku, aby si přivolal skleněnou tyčinku, kterou lektvar míchal, když se mu místnost začala pohupovat.
***
Aileen se ráno s trhnutím probudila a čilá, jako by byla vzhůru už přinejmenším hodinu se vydala k psacímu stolu, odkud vytáhla pergamen, brk a inkoust a začala si dopodrobna zapisovat svůj sen. Začala s popisem krajiny, pokračovala v popisu ženy, která se ji zjevila až se dostala ke slovům, co ji říkala. Tady to bylo horší, nemohla si vzpomenout úplně přesně na to, co ji žena řekla. Na chvíli zavřela oči a se špičkou brku v puse se snažila rozpomenout si. Po chvíli usilovného přemýšlení otevřela oči a kousek si zapsala, v tom se ji pergamen začal rozmazávat. „Asi si budu muset zajít k očnímu,“ zamumlala si potichu, když její pokoj úplně zmizel.
Harry, Severus i Aileen se objevili ve stejnou dobu na tom samém místě jako ve snu. Harry se zmateně koukal na strom, před kterým stál a snažil se pochopit kde zmizelo zrcadlo a umyvadlo, u kterého si chtěl začít čistit zuby. Kousek dál stál Snape, hůlku měl připravenou v pozoru a lahvičku, kterou už nestihnul naplnit svíral stále ve stejné poloze. „Potter! Co je to k čertu za vtip! Co jste to zase udělal?“ křiknul Snape. Harry se tak lekl, až mu vyletěl z ruky jeho kartáček na zuby a rychle se otočil. „Já snad ještě spím, štípněte mě někdo!“ potichu zamumlal, ale ani tiché mumlání se nevyplatilo před vytrénovaným sluchem profesora Snapea. Ten jen nedbale mávnul hůlkou a Harry začal na místě poskakovat, vykřikoval hlasité AU a mával kolem sebe zubní pastou. Snape by nebyl Snapeem, kdyby jeho masochistickou prosbu s radostí nevyplnil, a tak Harryho tělo napadalo několik neviditelných rukou, které jej štípaly na několika místech zároveň. „Ukončete to sakra! Pokud jste se mnou chtěl mluvit, mohl jste přít do Doupěte, zaklepat jako slušní lidi a ne mě sem přemístit a takhle mě týrat!“ hulákal, ale docílil jen toho, že se Snape rozesmál. „Bavíte se dobře, Snape?“ vykřiknul už opravdu nepříčetně. „A víte, že ano, Pottere? A mluvte se mnou slušně! Ne Snape, ale…“ nedopověděl. „Tak dobře, bavíš se dobře Severusi?“ řekl znovu, vztekle a s patřičnou drzostí. „Auvajs! Už dost prosím,… pane!“ dodal po okamžiku. „To je už lepší, Pottere. Finite incantem. A teď mi laskavě prozraďte, co to má všechno znamenat,“ zeptal se, se svou obvyklou ostrostí. „Já?!“ zeptal se, Harry, nevěřícně. „Jestli jste si nevšimnul, PANE, já tady stojím v pyžamu a hygienickými potřebami v ruce!“ rozčiloval se. „Nevím a ani nechci vědět, co za zvrácený nesmysl se vám honí v té vaši slavné hlavě. Jestli jste chtěl uspořádat ranní pyžama párty, tak jste se splet ve výběru společníků, Pottere! A teď už mi to V Y S V Ě T L E T E!“ hláskoval, jakoby se bavil s tím nepitomějším trollem na světě. „Ehm,“ ozvalo se kousek od nich až oba nadskočili a okamžitě se tím směrem podívali. „Copak vy jste nečekali, že se sem vrátíte po tom snu?“ zeptala se Aileen nesměle, trochu růžová v obličeji. Jednak se trochu styděla, že tu před nimi stojí v noční košili a pak taky z toho, že si ji ani jeden nevšimnul a ona přerušila jejich hlasitější konverzaci. „Snu,“ zopakoval Harry otráveně a protočil své oči. Snape, těkal očima z jednoho na druhého až se mu najednou rozsvítilo. Začal si vybavovat ten bizardní sen z dnešní noci, ale to přece nemůže být pravda! Nebo ano? „Dobré ráno mládeži,“ pozdravil je odněkud ženský hlas. Chvíli po tom se začala pomalu objevovat žena z jejich snu, s pobaveným úsměvem na tváři. „Nenapadlo mě, že se tak dobře pobavím, když vás tu přemístím všechny tři najednou,“ pokračovala a nevšímala si nevěřícného výrazu na Snapeově tváři, ani Harryho znechuceného výrazu. „Copak Severusi, že koukáš jak vyoraná myš? Chceš taky štípnout abys uvěřil?“ ptala se vesele, když se na něj zaměřila. Snape se zatvářil znechuceně, ale něco ho napadlo. Ten způsob, jakým mluvila mu někoho připomínal, nemohl se nezeptat. „Nejste náhodou příbuzná Abuse Brumbála?“ zavrčel. „Neznám, ale musel to být veselý a příjemný člověk, když ti ho připomínám,“ pokračovala ve škádlení. „No to jistě, hlavně veselý,“ zamumlal. „Říkal jsi něco chlapče?“ zeptala se, se zvednutým obočím. „Ano, že by mě zajímalo, co to má k čertu znamenat. Jestli vám to nevadí, vařil jsem právě lektvar, který mi v laboratoři asi vybuchnul a zničil hodiny mé práce! A pravděpodobně je to můj první zkažený lektvar!“ řekl a dostával se do ráže. „Všechno je jednou poprvé a máš pravdu, nevadí. Máme na starosti důležitější věci, než tvůj zkažený lektvar a zašpiněnou laboratoř! Popovídáme si jindy, teď pokud byste mě poslouchali, budu vám opravdu vděčná,“ pokračovala a pomalu z ní vyprchávala její veselost a z jejího tónu zazněla vážnost. Harry neodolal a trochu se ušklíbnul, když viděl Snapeův výraz. „Jmenuji se Kendra Kirbyová a ačkoli je jméno naši rodiny pro magický svět dosti důležité, je mi jasné, že vám nic neříká. Byli jsme jedna z prvních rodin ve středověku, ovládající silnou bílou magii a byli jsme předurčeni ji chránit. Tajemství se následně předávalo po generace až do dnes, přímým potomkům. Nepřerušuj mě na začátku vyprávění otázkami, Severusi! Takže co jsem… jo, určitě jste měli možnost dozvědět se něco o historii kouzelníků a víte, že jsme mezi lidmi bez magických schopností nebyli zrovna oblíbení. Pořádali na nás hon, snažili se vymýtit veškeré, byť jen náznaky magie, Přicházelo tak o život i spousta jejich lidí, protože nebyli schopní rozeznat rozdíl mezí opravdovou magií a něčím jako byla babka kořenářka. Aby se nemohlo stát, že se jim podaří zničit náš svět, byl vytvořen předmět, který ho měl ochránit před tímto nebezpečím.“ vysvětlovala a sledovala jejich výraz, který se začínal měnit na zaujatý. „Ten předmět,“ pokračovala, „byl rozdělen na tři části a ukryt na tři různá místa, která mají velký magický význam. Jsou jimi: Pyramida v Egyptě, Artemidám chrám a v neposlední řadě Stonehenge. Když se nad těmito stavbami zamyslíte, zjistíte, že s nimi máte něco společného,“ řekla trochu tajemně, ale více neprozradila. „Všechny tyto stavby byly postaveny dávno před příchodem naši rodiny a prakticky si předmět ochrany přitáhly. Před pár dny se však objevilo nebezpečí v podobě mého prapra… vnuka, který se rozhodl, že magie mu více vzala než dala a hodlá zničit náš svět, zničením předmětu, který jej chrání! Pokud se mu podaří najít všechny tři části, spojit je do původního tvaru a následně zničit, magie přestane existovat! Normálně by jednotlivé části ochranného předmětu nemohl někdo jen tak získat, ale jako jejich ochránce, je může prakticky kdykoliv vyzvednout a protože pravá podstata jeho JÁ není zlá, nebudou mu v cestě stát ochranné bariéry. Je to zlomený muž, který vinní magii, že přišel o to, co mu bylo na světě nejdražší a myslí si, že když ji zničí, už se nebude nikdy nikdo tolik trápit.“ „To je nesmysl!“ řekl Snape rozhořčeně. „Já vím chlapče, ale zamysli se a odpověz na moji otázku. Neříkal jsi si někdy, že by tvůj život bez magie nebyl takový jaký byl?“ řekla, podívala se na něj upřeně a chytla jej za levé předloktí. Více už to rozebírat nemuseli, chápal. „Nikdo vás do ničeho nebude nutit! Já vás, ale všechny tři snažně prosím. Zamyslete se nad vším, co jste tu ode mě dnes slyšeli. Sejdeme se tu v podvečer, abyste mi řekli, zda budete ochotni zachovat magii pro vás a další generace, nebo se s ní navždy rozloučíte. Ta záchrana je pouze na vás třech!“ řekla poslední věc a začala se pomalu vytrácet. Harry, Aileen a Severus se na sebe podívali a i oni najednou zmizeli, každý do svého domovu.
Komentáre
Prehľad komentárov
Efko: jsem ráda, že jsem tě pobavila i příjemně překvapila, ale udusit bych tě vážně nechtěla! ;o)
Lucy: kdybych nevěděla, že jsi byla v práci, myslela bych si, že lezeš z postele jak já :o))) a víš, že mi nedošlo, že píšeš slovensky? se slovenštinou už jsem se za tu dobu docela zžila.. ;o))
Tess: vynasnažím se psát co nejrychleji.. jen mám docela dost práce, taky jsem začala díky tvé povídce číst kámen manželství :-D a navíc mi k tomu přibylo psaní anglických dopisů, takže ten čas musím rozložit, ale snad se podaří! :o)
mimochodem... starý bručoun? no totok! :o)) však v porovnání s tou ženou je mladík a i normálně, má tam kolem 38 a brumbál měl přes 100, když zemřel a v porovnání s nicolasem flamelem je to takové batole... :o)))))
Slimča: jsem ráda, že jsi se s komentíkem vrátila! ;o) doufám, že ta zpráva nebyla moc vážná... i když špatné zprávy... víme svoje, že? :o( ale, těší mě, že se mi tě kapitolou podařilo odvést od reality a potěšit!!! ;o)
Gwen: to mě těší, snad se mi to bude dařit až do konce! ;o)
děkuji komentujícím za komentíky a vůbec všem, že čtou! :o)
Teda Sevy
(Slimča, 28. 7. 2009 20:43)četla jsem už včera, ale komentík zvládnu až dnes (nejsi jediná, komu občas přijdou špatné zprávy :o(...) Kapitolka ale potěšila a odvedla od reality - přesně jak to má dělat ;o). Pěkné...
Soraki...
(sevy, 28. 7. 2009 13:33)teda.. vůbec nevím, kde soudruzi udělali chybu... :o)))
SEVY
(soraki, 28. 7. 2009 8:08)tohle sem teď sice nepatří, ale nejde mi otevřít Nepřítel. Nemáš to nějak zaheslované? Zkus mi to poslat ještě jednou, právě jsem se k tomu dostala a nic. Kdyby to nešlo, zkopíruju si to odtud...
veľmi pekné
(Tessa, 27. 7. 2009 23:03)
a som rada, že si napísala ďalšiu kapku. Samozrejme sa teším na tú ďalšiu a dúfam, že nebudeme dlho čakať.
Hm a iste - mládež - a pri Sevkovi :D to nemalo chybu ... šak je to pomaly starý bručoun :D
tak
(Lucy, 26. 7. 2009 10:24)
som si myslela, že keď budem komentovať hneď ráno, budem prvá, no Efka ma predbehla, smola.
Súhlasím s každým jej slovom a pridám, že ma pobavilo ešte oslovenie "mládež" a jej podoba s Albusom, paráda :-D
Hm, a zisťujem, že som sa zase pozabudla a píšem slovensky, chichi
Také krásne ráno...
(Efka, 26. 7. 2009 4:49)...si mi pripravila. Najprv som sa rehotala ako kôň, skoro mi zabehli raňajky. Pyžamová párty! :-)))))) No a to štípanie! To nemalo chybu!!! :-))) A potom si ma príjemne prekvapila tým nápadom s predmetom, čo chráni mágiu. Super! Teším sa na pokračovanie. :-)))
...
(sevy, 28. 7. 2009 22:59)