Choď na obsah Choď na menu
 


Jak sme shaňaly ty polidory co rozumi tym kompjuterum a jak to pak dopadlo!

24. 2. 2009

Jak sme shaňaly ty polidory co rozumi tym

kompjuterum a jak to pak dopadlo!

 

***

Tož to vam bylo tak. Zas tu bylo to nezmyslne zkuškove obdobi. Palu sem měla něgde, snad ani němluvit gde, bo to pišu ještě před desatu hodinu večerni! Poslední zkuška mi chyběla! Ale taka nesympaticka byla, že i ta ropucha Umbridgeova v tym Potterovi je proti ni roztomily pišišvor a jinak taky ropuši gzycht k vyfackani!

Kvuli tej škole, sme pořyzovali internět a jako první se nam nachomytli ti polidoři kyslici. Srali mě cele dva roky, než sme se rozhodli poslat je do řyti a přejit k tym druhym největšim poskytovatelum internětu u nas. Raz nam domu poslali konečně jakesyk ty bebechy, ať mužem chytat ten jejich signal. Škatulu sem rozbalila, manual či co to bylo za dřysty sem proletěla jen tak očama, a jako dobre, jasne mi to bylo, tak sem byla v klidu. Během tydne nam poslali na tu našu mejlovu adresu eště par dřystu, gdy to přepoji a jakesyk ty kody a jiné koniny. Mamka měla dobry napad, že jak nas ti kyslici odpoji, tak si mejl možu vybirat leda ve snu a že bych kvuli temu musela do jakesyk te internětove kavarny a to by se mi fakt nechcelo. Tak sem to uložila na plochu. Sice už tam mam taky burdel, že ani něvim co za obrazek tam mam, ale to mě nesere.

A byl tu ten den D. Podle planu internět rano už fakt nešel, ani rychlost teho maleho plazivého s barakem na hrbu, sem z teho žďorbu nevytřyskala! Tož sem vytahala, všecky ty gable a škatule a co tam eště bylo. I jakesyk to instalačni cedečko tam bylo, tak sem ho vrazila do te cederomky a viděla sem to tak na 5 minut roboty i s uklidem tych nepotřebnych bebechu. Jo, ale to by do pěruna nesměly byt jiné ty koncovky na tych gablech co se strkaji do tej škatule co chyta signal, nebo co to chyta. Možna se to nezda, ale fakt nejsem odbornik, tak nevim ty nazvy přesně! Ale to nevadi, no ni? Tak sem to jebla spatky na zem a nasrana jak brygadyr sem upalovala za mamkou, že co s tym! Ta hned, že musime zavolat teho znameho co se chvata, že umi z kompjuterama. Tak mu mamka hned vola a ten vysmaty jak lečo, to bylo slyšet v tym tydlifoně, a že ta zavislost na tym internětu je ale sviňa. Chachar jeden škodoliby! Mamka internět dennodenně potřebuje kvuli robotě, ja do školy a on si z nas prdel robi. Nakonec, jak dovtipkoval na naš učet, z něho vypadlo, že je do konce tydne v Brně. Tak zme s mamkou daly paly do hromady, koho jineho překecat, aby pomohl děvucham v nouzi! Mamka zase vzala tydlifon do pazur a vytačela čislo na nějakeho jineho znameho. Kecafon mi vrazila do pazury, ať vysvětluju co je vlastně za problem. Ten druhy se “tvařil“ jak bedna kytu a přitom mě vubec něpochopil. Jak kdybych do dubu mluvila. Ňakonec se mamce podařilo sehnat jakehosik neznameho přes znameho. Chlapovi se řeklo, do kecafonu co je za problem a vypadalo to, že konečně taky gdosik chape. Nětrpělivě sme čekaly, gdy dorazi! Jak chlap zazvonil, tož sme z radosti tleskly pazurama. Chlap to byl taky divny pišišvor maly, s nakřapnutym hlasem, ale ser to pes, hlavně jak pomože, no ni?! Mamka ho vitala jako spasu největši! Šli sme hnedka do teho moje děckeho pokojika, kaj mame kompjuter i ze všema těma bebechama. Pyštěk se nam křivil do usměva jak chlap mezi řeci vykladal, že se mu řika šedy vlk. No šedy možna, ale vlk, to teda nevim! “Šedy vlk“ si lapnul do mojeho luksusniho křesla ke kompjuteru a mě nezbylo než kecnut na tu dřevěnu štokrlu co mam pod nohy. Chlap hned teda co, že s tym je. Po tedle otazce sem čula nějaky pruser, když se mu už raz vysvětlilo všecko do tydlifonu. A taky že jo. Po tym co se mu to znova všecko vysvětlilo, sklopil uši a přyznal, že nema ty kleště, pomoci kerych se nějak měni koncovky. To už sem parurazy pozpřevracela oči. Somozřejmě, že jak to něviděl! Sem slušně vychovana děvucha, no ne?! Nakoněc přimhuřil oči, jak se snažil přijit na jine řešeni. Chvilu se pak přehrabaval v tych svojin bebechach co sebou měl a vytahl nožik. Hned sem si zpoměla, jak se řika, že každy spravny hošik, nosi v kapse nožik. Pak pobral do pazur ty gable, chvilu na ně přyblblě čumněl a pak tym nožikem začal odřezavat koncovky. Tož to sem otevřela hubu do kořal a očama vyvalenyma sem neduvěřivě sledovala co z teho zbyde. Hned jak dořezal, poslal mě pro izolepu. Gable nakoněc slepil a pustil se do instalace ať mame doma to připojeni! Ze dvě hodiny to tam zkušel a furt chcel po mě přihlašovaci heslo. Sem nechapala, že se ty čtyry hvjezdičky nemože zapamatovat a ja furt musim vstavat a sedat, jak na tělocviku, fuj jak ten ja nesnašela! To sem taky nikgy nechapala, proč se pišu ta hesla, gdyž je to jen jiny počet hvjezdiček, stači chvilu zkušet než trefim ten počet a sem přihlašena kaj chcu, teda pokud něgdo neni taky vymakany a neumi používat ty puntiky. To sem fakt něpochopila, to už musi byt machři, jak tam maju puntiky! Po dvou hodinach jeho oksidovani v mojem pokojiku se rozčiloval, že ti poskytovatele to nějak dodrbali, že to nejde normálním zpusobem a  že to mame provizorně. Zatim! Za tu dobu co u mě seděl, vychlampal několik hrnku kafe, jako by byl předtim tyden na poušti, kde nic něpil. Jak to teda dokončil, podal mi do pazur všecky ty zbytky a šel za mamkou. Mě se furt zdalo divne, že by to bylo take obtižne a na tak dlouho, gdyž se nam v kecafonu zapřysahali, že to neni problem, ta instalace. Tož sem sebou buchla do křesla a urobila všecky ty kroky, co popisovali v tym manualu! Jak sem narazila na přihlašovaci meno co tam zadaval ten šedy pajtaš, zoufale sem se pazurama chytla za palu a chvili zhluboka dychala, než se mi podaři uklidnit muj zrychleny tep! Ten komjuterovy majster, totiž něrozeznal rozdil mezi W a V. 

To byl zas raz odbornik! Rozřezat gable a slepit je izolepou, bych zvladla urobiť i sama a rychleji!

 

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

Tria...

(sevy, 27. 2. 2009 16:44)

opravdu, když ti sedí u počítače více než dvě hodiny, ty neustále očima hypnotizuješ čas, který ti utíká a víš, že se potřebuješ učit, je to blbé, ale když pak ještě zjistíš, že tam seděl dvě hoďky, jen proto, že zaměnil V a W, tak to je užvážně na zabití... a nebýt děvucha slušně vychovaná, nevím nevím... :o))) ale zase jsem měla námět na par tych dřystu ostravskych ;o))))

:-)

(Tria, 27. 2. 2009 14:12)

No tak tento príbeh bol k pousmiatiu...ale pre nás čitateľov a nie pre človeka, ktorí to zažil...
No darmo, my ženy si vieme lepšie poradiť.
Takého "obdorníka" by som potom najradšej vyhodila z domu hlavou napred.

sakra...

(sevy, 25. 2. 2009 21:26)

to už se stalo i lucy, že se ji smázl koment :o(... nechápu proč... :o( a já ti děkuji, že se ti chtělo napsat ještě i tento! :o)

ech,

(soraki, 25. 2. 2009 21:09)

tak jsem tu dneska odpoledne nechala komentík a on tu není...
no nachlámala jsem se přepychově... chlapi a jejich včechno umím a všude jsem byl... ještěm, že jsem ten technický tip ;-)

mám pocit děvuchy,

(sevy, 25. 2. 2009 15:57)

že přeceňujete sílu mého humoru :o))) děkuji vám za krásné komentíky! lucy, já se červenám... toto mi nerob! k ps... já jen plnila objednávku, kterou jste si zadaly před srazem, snad jsem splnila očekávání obou! :o) (básnička po ostravsky by fakt nešla! :o))) )

Tote bilogicke pochody...

(Efka, 25. 2. 2009 5:34)

Lucy nevie dychať a ja tu sedím s lavórikom pod bradou, bo mi tečú slzy, sliny i sople. To samozrejme všetko od smiechu. V duchu nadávam na to, že som nebola dosť prezieravá a nečítala som si to na záchode. Ono v takomo pokročilom veku si človek sem-tam pri moooc veľkom smiechu aj ucikne.
A izolepa je fajná. Tú mal v základnej výbave aj toten pajtaš Mek Gajver... :-))))

Chjo...

(Lucy, 24. 2. 2009 19:55)

chvíli vydrž, než popadnu dech... ufff, ach, ehm, dobře... už zase dýchám.
No hele, tomu se říká chlapská šikovnost. Můj tatínek si stěžoval, že dnes i na smontování obyčejné skříně je potřeba maturita...samozřejmě jako nejčerstvejší maturant jsem ho tedy navigovala, jak na to.
No a izolepa... tož to největší pomocník, to neznáš? :-D
No hlavně, že se povedlo, bo jinak by mi tady chyběla bezva děvucha na krafání po tom ICQ.
PS: Díky za věnování