Choď na obsah Choď na menu
 


Zrada

14. 1. 2009

Slzy, v očích mě pálí,
bledou tvá
ř zkrápějí,
pod hlavou podušku smá
čí.
V prachu lží,
ten co ho miluji, srdce mé vlá
čí!

Souží mě smutek,
kdyby tak ode mne, alespo
ň na chvíli utek!
Na tvá
ři, falešný úsměv tak bolí,
bojím se, co když zradí m
ě, skolí?!
Temné myšlenky honí se v mysli,
co když to nezvládnu? Bojím se vlastní zbab
ělosti!

Byls mojí nadějí,
co krásn
ě opíjí.
Mým sv
ětlem na duši
árií pro uši!

Co bude s tou vyhaslou nadějí?
Prach je a v prach se obrátí! 

Mé srdce, leželo na dlani!
Ty jsi ho rozerval,
krut
ě jej pošlapal,
sv
ětlo mi odebral!
Nezbylo, než jen to slzavé údolí!

 

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

Prepááááááááč...

(Efka, 16. 1. 2009 19:48)

túto som akosi prehliadla. Ja viem, viem... je súčasťou poviedočky... :-) ale musím, CHCEM napísať aj tu. Len nech to všetci vedia, čo si o tom myslím.
Že je to naozaj nádherné. Až sa mi chce plakať od dojatia, keď sa do toho textu úplne ponorím :-)

Tak

(Lucy, 15. 1. 2009 13:18)

ještě jednou, ačkoliv už jsem to psala k povídce... naprosto úžasná a výstižná báseň... co k tomu víc dodat