Choď na obsah Choď na menu
 


Na konci sil

30. 1. 2009

Na konci sil

 

Teď ztrácím se ve své pavučině snů.

Snění to je útěk od bolesti,
jejíž příčinou je ďábel krutosti!

 

On ubíjí mou duši,
až myšlenky mě souží!

Kapka krve ztéká mi z ran,
které s neuvěřitelnou krutostí,
vytváří ten ďábel sám.
Nožem, se kterým proniká hloub
a ještě hlouběji
do citlivých míst v mém srdci,
naplněném bolestí!

 

Skončí už někdy to mučení?!
Pomozte prosím!
Naplňte mou duši, nitro a mysl
novou nadějí, radostí!

 

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

;-)

(soraki, 4. 2. 2009 18:00)

sevy, nebuď, není z čeho, pochvalu sis zasloužila :-D a to je bez debat

soraki, já jsem

(sevy, 4. 2. 2009 15:18)

úplně na rozpacích, z tvých dnešních komentů! děkuji za ně!!! a to jsem opravdu v oblíbených?? (škoda, že tu nejsou smajlíci jako u lucy... mám oči i pusu dokořán, nad tvou pochvalou ;o) )
a při opětovném přečtení komentu od efky, hořím jako kamínka :o)))

Merline!

(soraki, 4. 2. 2009 8:55)

sevy, to je... takhle jsem se cítila, kdysi dávno, když mě opustil člověk, kterého jsem milovala, hlavně tenhle kousek - Nožem, se kterým proniká hloub a ještě hlouběji do citlivých míst v mém srdci, naplněném bolestí!

Kde na to chodíš?!?!?!

(Efka, 30. 1. 2009 14:20)

Ako by si mi písala z duše... Keď mi bolo v živote najhoršie, presne takto som sa cítila! Len krútim hlavou nad tým, ako je to možné, že ja by som to nikdy takto výstižne a kruto krásne nedokázala povedať, ako si to napísala TY! Vďaka, Sevy, mám slzy v očiach... spomienky - krutý diabol... dávno udupané na dne duše - snením a fantáziou... vyplávali na povrch. Našťastie už nebolia, len rozcitlivejú staré rany, vyplnené časom novou nádejou a radosťou... :-)

Tak

(Lucy, 30. 1. 2009 13:27)

já nevím, co se stalo s mým prvním komentem, ale že jsi to ty, klidne ho napíšu i 10x... básnička je hezká, jen máš pravdu, mela bych si ji prečíst, až budu v depce, to teprve pochopím ten pravý význam, viď?
PS: krásný kod 55855