Choď na obsah Choď na menu
 


Bolest

4. 1. 2009

  Bolest

Uprostřed moře ve větrem rozkymácené lodi, sedím se svou bolestí uloženou hluboko v srdci.

Moře je obehnané plameny, teď zachrání mě ze spár planoucího pobřeží snad jen ten příliv měsíční.

Vlnu za vlnou teď vítr pohání a já sedím v cestě jejich poznání.

Každá vlna mou duši ochladí a zároveň rány v srdci rozpálí, jako to uhlí v peci hořící.

Teď vnitřní hlas mi do ucha tiše zazní, v hlavě se však rozezní ty decibely zvuku, které rázem překročí snesitelnou hladinu hluku.

Já jen zařvu: „Zmlkni! Hlava se mi tou bolestí snad nadobro rozskočí!“

Bolest už překročila únosnou mez, a duše se toulá, však věz, hledá sílu na útočnou smeč!

Příliv už uhasil to mohutné hoření, jak se jen dostane má schránka na klidné a bezpečné pobřeží?

Jsi srab, do kapsy jsi mi nedal ani astroláb, kam jen zabodnu ten zatracený dráp, kterýs po mě flák?!

Jak poznám, na které z cest se mám nechat svou lodí vést?

Neříkej raději nic a nebi jdi očima vstříc.

Hleď! Má duše se vrací, teď posílená tvou lstí, ona už zjistí kde hledat vytoužené štěstí, do zubů, ti pak ještě stačí dát pěstí!

 

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

holky...

(sevy, 5. 1. 2009 9:39)

vy jste si tu na mě připravily takové hezké překvapení! tak krásné komentíčky! já jsem červená až za ušima! :o)))

kto

(Lucy, 5. 1. 2009 6:18)

dokáže napísať báseň, a ešte k tomu takúto, má moj hlboký obdiv.
Ale ja na básničky až tak nie som, takže v tomto si budem s Efkou malinko odporovať a budem sa dožadovať jednorazoviek...a dobre, možeš v nich použiť nejakú ďalšiu krásnu báseň a urobiť nám dvojnásobnú radosť

už som Ti to vravela?

(Efka, 5. 1. 2009 5:39)

že najviac ma odrovnáva Tvoja poézia. Ja nedokážem na tú krásu ani normálne reagovať. A mám také kacírske myšlienky, že radšej nech tu pribudne jedna Tvoja báseň, než dve jednorazovky :-) A potom Tvoju zbierku pošlem Alanovi, aby nám to prečítal a... Snívajme, lebo bez snívania by bolo smutno :-)